Někteří si začali podupávat do rytmu, jiní se s chutí zapojili do jednoduchých tanečních variací a to jak vsedě, tak i ve stoje. Pan Veleta citlivě přizpůsoboval tempo i náročnost jednotlivým účastníkům, takže se mohl zapojit opravdu každý – bez ohledu na pohybové možnosti.
Hudba otevřela dveře vzpomínkám. Ozývaly se útržky příběhů z tanečních zábav, plesů i mládí. Společné chvíle byly naplněny smíchem, spontánností a lidskou blízkostí. Pro mnohé klienty to nebylo jen cvičení, ale návrat do let, kdy byl tanec přirozenou součástí jejich života.
Taneční muzikoterapie opět potvrdila, že hudba má mimořádnou sílu – dokáže povzbudit tělo, rozjasnit mysl a propojit lidi napříč generacemi. Děkujeme panu Veletovi za milé setkání a těšíme se na další společné taneční dopoledne.