Jak se říká ve známém filmu: „Baby přece nebude sedět v koutě!“
15. 9. 2026
Tancovat, když vám nohy ještě dobře slouží, není žádné velké umění. Ale co když už tomu tak není? Ani tehdy se člověk nemusí vzdát radosti z pohybu, hudby a tance. Stačí jen najít jinou cestu. Když nohy neslouží, tanec nekončí.
V našich Pitkovicích tančíme rádi a často. Tentokrát jsme se díky naší aktivizační pracovnici, bývalé profesionální tanečnici, rozhodli roztančit i klienty na vozíku. A velmi rychle jsme zjistili, že to jde skvěle.
Jak se říká ve známém filmu: „Baby přece nebude sedět v koutě!“ A u nás rozhodně né! Brzy se do tance zapojili také rodinní příslušníci. Velmi dojemné bylo sledovat manželský pár, který je spolu již šedesát let. Podle pana manžela kdysi oba patřili k hvězdám tanečního parketu. Když jsme jim pustili jejich oblíbenou písničku, jejich společný tanec po mnoha letech byl krásným a emotivním okamžikem pro všechny přítomné.
Netancovali však pouze klienti na vozíku a jejich partneři. Připravili jsme také prázdný vozík pro klienty, kteří s pohybem žádné obtíže nemají. Mohli si tak na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je, když člověku už nohy nebo tělo neslouží tak jako dřív. A i oni se nechali strhnout radostí z pohybu.
Právě podobné aktivity pomáhají rozvíjet vzájemné porozumění, empatii a soudržnost. Protože u nás v Pitkovicích jsme jedna parta. A na tanečním parketu platí pro všechny stejné pravidlo: radost z tance nezná žádné bariéry.
